Vítejte na stránkách
Chodského 
psa - Renzo Aki z Gipova
Chodský pes české národní plemeno (oficjálně uznané od roku 1985). Byl šlechtěn tak, aby se co nejvíce podobal dochovaným vyobrazením, ale musel se také odlišit od již schválených plemen s jiných zemí. Barvu srsti má černou s rezavým pálením, dlouhá srst tvoří okolo krku hřívu. Střední velikost, temperament a učenlivost ho předurčují pro služební výcvik, výcvik záchranářský, agility, ale i jako pes tažný nebo doprovodný může najít své uplatnění.
POVAHA
Chodský pes je temperamentní, živý,přirozeně sebevědomý, bez známek nervozity a vždy dobře ovladatelný.Je velmi učenlivý, proto je schopen i nároěného výcviku. Je vynikajícím doprovodným a hlídacím psem, lze ho využít i jako psa asistenčního či jako záhranářského. Stejně tak dobře ale může střežit stada. Je velmi silně citově vázán na svého majitele a jeho rodinu. Pro svou trpělivost a toleranci je skvělým společníkem pro děti.Vůči cizím lidem je zdrženlivý ale při ohrožení svých blízkých nebo jejich majetku umí být ostrý a útočný. Chodský pes je ideálním a všestranným rodinným psem.
Historie chodského psa
Chodský pes je české národní plemeno a jeho historie se datuje již od 13.století. Chodové na Šumavě střežili nejdůležitější cesty vedoucí od Domažlic do Německa. Doprovázeli je tvrdí, houževnatí a velmi odolní psi. Kromně střežení pohraničí byli využívání i k pastevectví a stopování zvěře.
Chodský pes však
téměř upadl v zapomnění. Až v roce 1984 se kynologové začali pokoušet o jeho znovuvytvoření. V kynologickém tisku byly uveřejněny obrázky tohoto ovčáka a výzva pro eventuální majitele. Několik čtenářů se ozvalo s tím, že takového psa mají. První fáze regenerace tedy mohla začít. Základem pro nový chov chodského psa byla fenka Bessy, pes Dixi a později i pes Blesk. Mezi lety 1987-1992 bylo odchováno 35 vrhů štěňat. V dalších třech letech sjednotil typ chodského psa a ustálila jeho kohoutková výška. Dnes je chodský pes výborným rodinným psem, je to ten správný pes "do nepohody".
Chodský pes je temperamentní, živý,přirozeně sebevědomý, bez známek nervozity a vždy dobře ovladatelný.Je velmi učenlivý, proto je schopen i nároěného výcviku. Je vynikajícím doprovodným a hlídacím psem, lze ho využít i jako psa asistenčního či jako záhranářského. Stejně tak dobře ale může střežit stada. Je velmi silně citově vázán na svého majitele a jeho rodinu. Pro svou trpělivost a toleranci je skvělým společníkem pro děti.Vůči cizím lidem je zdrženlivý ale při ohrožení svých blízkých nebo jejich majetku umí být ostrý a útočný. Chodský pes je ideálním a všestranným rodinným psem.
Historie chodského psa
Chodský pes je české národní plemeno a jeho historie se datuje již od 13.století. Chodové na Šumavě střežili nejdůležitější cesty vedoucí od Domažlic do Německa. Doprovázeli je tvrdí, houževnatí a velmi odolní psi. Kromně střežení pohraničí byli využívání i k pastevectví a stopování zvěře.
Chodský pes však téměř upadl v zapomnění. Až v roce 1984 se kynologové začali pokoušet o jeho znovuvytvoření. V kynologickém tisku byly uveřejněny obrázky tohoto ovčáka a výzva pro eventuální majitele. Několik čtenářů se ozvalo s tím, že takového psa mají. První fáze regenerace tedy mohla začít. Základem pro nový chov chodského psa byla fenka Bessy, pes Dixi a později i pes Blesk. Mezi lety 1987-1992 bylo odchováno 35 vrhů štěňat. V dalších třech letech sjednotil typ chodského psa a ustálila jeho kohoutková výška. Dnes je chodský pes výborným rodinným psem, je to ten správný pes "do nepohody".
